Losovačka o fotoaparáty jako zlatý hřeb tiskové konference znovu otevřela otázku o přijatelnosti různých drobných pozorností poskytovaných novinářům. Obecné pravidlo, vštěpované píáristům začátečníkům a vtělené i do etických norem PR, praví, že je zakázáno poskytovat jakékoliv hmotné stimuly třetím osobám (tedy i pracovníkům médií) ve snaze prosazovat zájmy klienta. Na první pohled jednoduchý imperativ naráží ovšem v praxi na různost výkladů. Čím je definován „hmotný stimul“? Je jím propiska a blok? Anebo pero? Fotoaparát? Či dokonce pouhé občerstvení na tiskovce (jak argumentuje šéf potrefené PR agentury)? Novináři jsou normální lidé, se kterými se my, agenturní píáristé i lidé z komunikačních oddělení, běžně setkáváme jako se svými partnery v rámci pracovního styku. Je při tom normální nabídnout svému protějšku běžné občerstvení, blok nebo pero, případně cédéčko či flash disk s nahranými informacemi. Nepřekročíli jejich hodnota určitou mez, nemůže být o ohrožování nezávislosti novináře řeč. Otázkou zůstává právě ona přijatelná mez. Zřejmě nejspolehlivějším vodítkem při rozhodování, co lze pokládat za standardní pohostinnost a co už nikoli, přitom zůstává zdravý rozum. Přijatelným je dárek či pozornost v takové hodnotě, abychom se jej nezdráhali vzít s sebou na sobotní návštěvu ke známým – může to být i sedmička vína (míněn obsah nápoje, nikoli finanční obnos) anebo elegantní pero (nejde-li zrovna o dílo chilských šperkařů z polodrahokamu lapis lazuli), dokonce i fotoaparát (spíše ale ten jednorázový než kompakt). Naopak dárek, který bychom nesli šéfovi ke kulatinám, tuto pomyslnou hranici přijatelnosti nejspíš překračuje. Podobnou optikou ostatně nahlíží na různé dárečky z tiskovek i ve většině redakcí: některé mají ve svých redakčních kodexech zafixovánu konkrétní sumu (třeba MF Dnes pětistovku), jinde – jak mi potvrdili šéfové dvou českých deníků – uplatňují jednoduchý metr. Přijatelný je ten dárek, který se redaktor po návratu z tiskovky neostýchá přiznat kolegům a šéfredaktorovi. Pokud se za jeho přijetí stydí, je to problém. Jak vidno, i mezi novináři platí především zdravý rozum.
Vladimír Bystrov, předseda výkonné rady APRA